Jihoafrická republika - Blyde river canyon

Zvěře bylo dost. Ukládáme techniku do kufrů a vyrážíme za dalšími krásami Jihoafrické republiky. Jako cíl vybíráme Dračí hory, což má být nadherná oblast plná kaňonů a nádherných výhledů na toto pohoří.

Dle průvodce vybíráme jako náš výchozí bod město Graskop, které má být turistickým centrem pro tuto oblast. Průvodce se alespoň v tomto nemýlí a po cca třech hodinách z parku doražíme na místo. Naším úkolem je nalézt ubytování. V průvodci doporučený guesthouse bohužel na dané adrese nesídlí, což nám sděluje černoch za plotem. Když mu říkám, že jsme hledali místo kde přespat, říká, že můžeme přespat u něj. V této formulaci nám to trošku zavání, ale jdeme se podívat do vnitř. Nakonec zjištujeme, že se jedná o standardní guest house, kde je i možnost kempování (dokonce už někdo tu i kempuje) cena je 70R za osobu. Vše je velmi příjemné, malá vybavená kuchyňka a i lednice pro naše použití. Internet je placený a na televizi nemáme chuť. Takže jedeme do města na skvělé palačinky (prý je tímto město proslulé) a nakoupit do Sparu. Po návratu zpět plánujeme kam zajedeme a uléháme do stanu.

Iveta a paw-paw :)

Ráno vyrážíme na místní proslulé vyhlídky. Bohužel celé údolí zahaluje velice ale opravdu velice silná mlha (častý to jev) a vůbec nic není vidět. Perličkou je, že místa, která jsou ráno vidět jsou odpoledne taky pod bílou peřinou a dosti špatně se jede.

Jihoafrická republika - Krugerův národní park

Brzy ráno vyjíždíme z hotelu a po relativně bezproblémové jízdě (mýtné dohromady 100R) se dostáváme k jedné z bran do parku. Jelikož se chceme ubytovat zhruba ve spodní polovině, první dvě brány tedy míjíme a jedeme raději po "okreskách" než parkem. Cestou to již je opravdová Afrika, spousta slamů a lidí na ulici, někteří vám chtějí prodat svou úrodu banánů nebo kukuřice přímo do auta nebo vám auto rovnou umýt, ale nikdo z nich není nikterak agresivní nebo otravný (vzpomínáme na Egypt) a pokud řeknete ne, v klidu pokračuje dál. Tak se nám to líbí!

Po chvíli se dostáváme k hlavní bráně parku. Respektive k jedné z prvních bran. Nejdříve je nutné projet jakýmsi vnějším perimetrem (závora + hlídač = pouze říkáme, že jedeme do parku) a až posléze se dostáváme k jakémusi centru kde řešíme vstup. Teď začíná zábava. Na dané bráně mají sice dvě ceny za nejlepší bránu roku (heh), ale asi díky tomu, že ostatní brány rozdupalo stádo slonů, jelikož paní jsou vyložene nepříjemné a moc poradit nechtějí. Informace o tom, kde se dá ubytovat, kde je to aktuálně nejlepší (třeba kvůli zvěři bohužel nedostáváme). Takže relativně náhodně míříme mapou na bod Satara. Paní platíme vstup a ubytování na první den a noc (544R za dva) a míříme k parku. Projíždíme branou, kde ukazujeme hlídači poukaz o zaplacení a dostáváme se do samotného parku. Po chvíli se dostáváme do první "osady", kde je obchod a centrála rangerů. Jelikož nevíme kde jsme a kam máme jet, kupujeme mapu. Člověk by čekal, že při platbě takřka 700kč/os bychom ji mohli dostat zdarma, ale což, platíme 70R za anglickou mutaci (německá stojí 55R) a vyrážíme směr náš kemp - Satara. Jako velká prasárna se mi jeví, že v dalších obchodech hlouběji v parku tatáž mapa pak stojí 55R. Ale vydělávat se holt musí. Což je pocit, který se nás drží relativně celý náš pobyt. Takový ten vtíravý pocit jako, že vás neustále někdo "ojebává". Človek je rád za všechno co vidí, ale neodjiždí s tím, že hned další dovolená musít být zase v JARu, spíš je rád, že má hotovo. Předpokládám, že podobný pocit měli turisté směřující v devadesátých letech pryč z ČR, snad jsme se poučili.

Jihoafrická republika část první

Pokud jste četli předchozí příspěvek již víte, jak nápad vznikl a pár zakladních rad o JARu. Teď se již pojďme podívat na samotnou cestu.

JAR T-1 měsíc

Ještě než se vrhneme do náručně černého kontinentu cca měsíc před odletem nám přichází email z Orbitzu (stránka přes kterou jsme kupovali letenky) o změně itineráře. A to o změně relativně velké. Namísto původního plánu (20:00 z Prahy do Madridu a o půl noci z Madridu do Johannesburgu) máme z Prahy letět již ve 12:00 a pak si relativně dlouho počkat. Toto se nám ani trochu nechce, primárně proto, že je to dlouho:) a plánujeme být ten den ještě v práci.
Skáčeme na internet a snažíme se zjistit, co můžeme a co ne. Pozitivní zpráva je, že letenky do Johannesburgu jsou stále za dobrou cenu (9500 - 10,000 kč) a internet říká, že by se Iberia mohla pochlapit a letenku změnit. Dobíjím kredit na Skype a volám do Španělska, kde mi po pěti minutách čekání na operátora oznamují, že si to mám vyřídit s prodejcem letenek. OK. Je již podvečer a tak volám do USA Orbitzu. Operátorka mi říká, že není problém letenku zrušit a že bych měl dostat peníze zpět, ale musí to potvrdit s Iberií :), takže volá do Iberie, opět čeká 5 minut na spojení a něco řeší. Po cca 10 minutách na holdu mi oznamuje, že to není problém a letenky jsou zrušeny, peníze by měli dojít do 4 měsíců (eh), ale co - peníze nakonec dorážejí následující týden zpět na kreditku. Vzápětí po zrušení kupujeme nové letenky za původní cenu 9,500 kč s odletem o den dříve, pozitivní je, že po navrácení peněz (vlivem kurzového rozdílu koruny) dostáváme namísto zaplacených 11,5k zpět 12,5k kč což nám letenku ještě o tisícovku zlevňuje. Super, ve chvíli volna popřemýšlím o dráze měnového spekulanta.

JAR T-0

Vše je zabaleno, převáženo a snad i připraveno, a tak se lehce po páté hodině odpoledne vydáváme na Ruzyň. Jelikož již máme hotový check-in, na přepážce odevzdáváme kufry a vydáváme se na gate. Paní se nás ještě ptá, jestli do JARu nepotřebujeme víza, no doufám, že ne odpovídám, a pouští nás dále. Let probíhá v pohodě. Jediné co nás zaráží je stáří letadel, které Iberia na tyto lety nasadila a to, že v prvním letu nedostaneme ani napít (natož něco k jídlu).
Po rychlém přestupu v Madridu (měli jsme drobné zpoždění v Praze jelikož se někomu museli vyložit kufry) přistáváme druhý den ve 12:00 v Johannesburgu. Vítej Afriko.
Cestou k imigračnímu vidíme hned ve trojím provedení novinku od Airbusu A380 (shodou okolností byla poprvé před týdnem poprvé v Praze) od Lufthansy, Air France a Emiratů. Naše 340 vypadá jako nedonošený bratříček. 

Jižní Afrika 2011 - nápad

Letošní rok se urodilo. Po březnové Číně, srpnovém Skotsku se na přelomu října a listopadu vydáváme na dva týdny do Jihoafrické republiky. Základní plán je relativně jednoduchý a to je (a) vidět zvířata (b) potápět se.

Samotný nápad vzniká (v poslední době kde jinde:) na stránkách Akcniletenky.com a konkrétně po přečtení super cestopisu, který mne doslova uchvacuje a přesvědčuje, že i Afrika je vhodná pro náš styl cestování. Do té doby jsme uvažovali pouze o návštěvě Keni s cestovkou a nějakým jednodenním safari. Zpětně jsem rád, že jsme jeli sami!

Takže víme kam (Iveta zatím ne:), teď jenom jak. Po čase přichází zajímavý tarif letecké společnosti Iberia (Praha - Madrid - Johannesburg - Madrid - Vídeň) s cenou okolo 9,500 kč. Jelikož nejprve sháníme další spolucestovatele tarif nám uteče a nakonec i doprovod se nekoná. Iveta by ráda jela i tak, tudíž kupujeme nakonec letenku o něco dráž (11,5k) ale jedeme! V tomto bodě začíná naše velké dobrodružství se společností Iberia, které sehraje docela výraznou roli v našem putování. Ale zatím máme letenky a nic nenaznačuje tomu, co přijde.

Náklady z cesty do Skotska

I když je Skotsko relativně dostupná a blízka země, zcela levná není. Níže naleznete sumář našich výdajů (nejsou tam všechny:), ceny jsou uvedeny v librách a pro sedm osob (dvě auta). Dopředu prozradím, že tento devíti denní výlet nás každého vyšel na cca patnáct tisíc korun.

Půjčení aut nás vyšlo na 7,000 kč/auto se všim pojištěním. Půjčováno skrze europcar. Výhodné bylo, že s dotazy se dalo obracet přímo na českou pobočku, což bylo určitě fajn. Pobočka přímo na letišti se také hodí. Jediné na co upozorňujeme je velikost auta. Jelikož nás jelo sedm půjčili jsme dvě intermediate auta - nakonec jsme dostali Opel Insignia (kombík) a Mercedec C180. Nutno říci, že pokud bychom nedostali kombíka nebo cokoli menšího velice obtížně bychom se do aut vešli. Takže spíše náhoda než naše příprava. Nejsem si jist zdali si kombíka můžete u autopůjčovny vyžádat dopředu, ale určitě na toto pozor!

Letenka s easyjet pak vyšla na cca 2,800 kč (Praha - Londýn - Praha) i s jedním 20kg batohem do dvojice. Ano dá se dostat do Londýna i levněji, ale bohužel na náš termín a počet lidí se nám nepovedlo najít nic lepšího.

Cestování po Skotsku

Edinburgh
Další den vyrážíme na nejznámější památku celého Skotka - Edinburský hrad (vstupné £14). Za £34 je ale možné zakoupit tzv. Historic Scotland Pass, který v sobě zahrnuje vstup do většiny skotských památek. Zdá se nám to výhodné a tak kupujeme (má to i další výhodu - pasy se kupují v infocentru, tudíž se vyhýbáme dlouhé frontě u pokladen). V hradu by měli probíhat i prohlídky s průvodcem, na nikoho ale nenarážíme, takže se vydáváme prozkoumat hrad sami. Hrad je obrovský komplex několika budov a je z něj nádherný výhled do okolí. Máme zde typicky britské počasí - mrholí a mrholí. Po prohlídce hradu a malé procházce dorážíme promočeni na Calton Hill s Nelsonovým monumentem, že kterého můžeme vidět celý hrad.

Skotsko trip

Po příletu vybíráme z půjčovny auto. U Europcar máme zaplaceno dvě intermediate auta, po příchodu dostáváme Opel (Vauxhal) Insignia a (!) jako druhé Mercedes C180. Mercedes má najeto 19 (ano devatenáct) kilometrů a Opel kolem dvou tisíc. Takže nová auta. Pro jistotu máme pojištění bez spoluúčasti (což se dále ukáže jako rozumná volba :) A vyrážíme do hotelu u letiště (Holiday Inn Express), kde po druhé hodině ranní necháváme ulehnout holky a my kluci vyjíždíme pro sedmého člena naší výpravy - Kocoura. Po hodině a půl do centra Londýna nabíráme i jeho a další hodinu (už jsme se zajeli vlevo :) trávíme na cestu zpět. Suma sumárum kolem čtvrté hodiny ráno uleháme do posteli i my.

Penzion Vega - sem nikdy

Procestovali jsme toho již relativně hodně a musím zaklepat, že zatím jsme plus mínus za své peníze dostali vždy co jsme si objednali, respektive co jsme si představovali, že za danou sumu dostaneme.

Jakožto mnozí, jsme se nechali zlákat pod vidinou snadného a "levného" podívání se na místa nová a nám neznámá skrze jednu z mnoha nabídek slevového webu.

Jak neslavně to dopadlo již znovu popisovat nebudu a tak jen odkáži na web, který jsme kvůli této zkušenosti založili. "Příjemné" počtení a do Penzionu Vega nikdy nejezděte.

Naše zkušenost s ubytováním v penzionu Vega.

Že nejsme jediný ufňukaní a zhýčkaní pražáci dokládá i podobně laděný příspěvek o Penzionu Vega, http://zadny.blog.cz/1102/maslo-syr-to-je-sance-penzion-vega-uzivatelske-hodnoceni-podniku-stravovani.

Skotsko trip: plánování

Čas se s časem sešel a opět vyrážíme na cesty. Tentokráte padl výběr na relativně blízké, ale o to zajímavější území Skotska.

Jelikož nám tento výlet minulý rok šeredně nevyšel (na dvakrát zrušeny letenky) o to víc se letos těšíme. Nakonec jedeme v celých sedmi lidech, což je hodně špatný počet na cestování, ale bohužel :-)

Jelikož se nám nedaří najít levné letenky přímo do Skotska a jelikož jeden z cestovatelů t.č. bývá v Londýně, rozhodnutí na vstupní bod padá právě na Lodnýn Gatwick s tím, že do Skotska dojedeme. Letenka s EasyJetem a 60kg batožiny vychází na lehce přes 3000 kč / osoba. Což není žádná super cena, ale nechcem riskovat nákupy pro šest lidí kvůli ušetřené stovce.

Abychom se navzájem poznali vyrábíme i cestovní kartičky (z druhé strany je napsaná adresa, v jednotlivých částech jsme pak my :)

Trailery...

Jelikož jsme teď absolvovali pouze několik lokálnějších cest, které až tak nestojí za zmínku, tak jsme se rozhodli oživit blog "trailery", které aktuálně vytváříme za pomoci nového i7 Macbook Pro (předchozí chudák Macbook Air bohužel nebyl tak výkonný, aby to zvládl :) a nového digi přírustku kamerky GoPro HD Hero. Je to docela sranda, akorát ty objemy dat :) Těšíme se, až kamerku vyzkoušíme pořádně na lyžích.

iMovie (tedy Apple video SW) to má docela vychytané a jde to rychle a relativně "pěkně" samo od ruky, samozřejmě je super, že to zvládá také počítač a nezasekne se při každé náročnější operaci :) Tak bez dalších okolků do toho:

První "trailer" je z našeho raftového putování do Rakouska:



Druhý "trailer" je z naší projížďky na čtyřkolkách (zaměřeno na Ivetu):



A poslední je čistě test některých možností iMovie:



Doufám, že se Vám budou líbít. Další cestovatelský deník čekejte na přelomu srpna/září ze Skotska a o dva měsíce později z Afriky :)