25. 9. 2014

Peru: let Praha - Řím - Malaga - Madrid - Lima

Ano, čtete správně. Neděláme okružní cestu po krásách jižní Evropy, ale letíme do Peru. Cesta je to poněkud zdlouhavá a už při 4 hodinovém čekání v Římě na druhý let jsme celkem vyřízení... No už nám taky není 20...
Naštěstí do Malagy přilétáme kolem půlnoci a máme zde zarezervovaný hotel hned u letiště. Batohy s námi dorazily taky a tak se kolem jedné dostáváme do postele a opět kolem pul osmé ráno jedeme autobusem zpět na letiště. Letadlo do Madridu ma sice mírně zpoždění, ale stíháme i druhé letadlo bez problému.
Máme obavu o zavazadla, jelikož při minulé cestě se společností Iberia do JARu se jim ani při jedné cestě zavazadla přeložit nepovedla. Tak doufáme, ze letos to zvládnou lépe, protože na ně nemůžeme do druhého dne čekat - hned ráno mame zaplacený autobus do Paracasu.


Let z Madridu do Limy trvá 11 hodin a po cca celkově 36 hodinách na cestě přistáváme kolem 17 hodiny místního času v Limě. Kontrolou procházíme bez problémů a dostáváme 90 denní vízum. A hurá pro kufry! Ty po pro nás neskutečně dlouhém čekání vyjíždějí na pás.
Na letišti nás má vyzvednout někdo z hotelu.. Bohužel u východu čeká kolem zábradlí asi další 150 lidi s ceduli na koho čekají... Iveta si zapomněla vzít brýle a nechce každého člověka obcházet ve 20 cm vzdálenosti a tak hlídá batohy a Adam se vydává na lov. První 2 kola je Adam bez úspěchu a správnou ceduli nenachází... Na potřetí zkouší štěstí u cedule s podobně vypadajícím jmenem - ADAN TCKA - a trefa! Jsme to vážně my! Kdo by to byl řekl, nicméně jedeme konečně na hotel. Taxi je domluvené přímo od hotelu a stojí 40 SOL. Když pak při druhém příletu do Limy jedeme normálním letištním taxíkem stojí 55 SOL. Když jsme hledali různé shuttle firmy, které nabízejí odvoz z letiště, vždy to pak bylo dražší - kolem 70 SOL+. Taxíků na letiště se nebojte, jděte k budce green taxi, kde mají podle oblastí ceny (je to tedy fixní cena bez taxametru) Miraflores bylo za 45 SOL a central Lima za 55 SOL. Chytat taxi z ulice se nedoporučuje, tak jsme to ani nezkoušeli.

Zrovna jsme se pravděpodobně strefili do dopravní špičky a na hotel přijíždíme az kolem osmé večer, nicméně s cesty po Lime jsme si odnesli tyto poznatky:
1. Pokud se silnice jeví jako dvouproudá vidíte 3 auta vedle sebe, tak nemáte halucinace.. V případě potřeby se vedle sebe vejdou i 4 auta.
2. Blinkr se používá jen ve výjimečných případech; odbočování, předjíždění (dokonce i když na úrovni kufru auta je řidič vedlejšího auta) do teto kategorie nespadá.
3. Pokud někdo troubí (coz je téměř pořád), asi to není na vás, ale aby se o něm vědělo.
4. Pokud autobus zastaví uprostřed křižovatky, ideálně ve vnitřním "pruhu" jedna se o zastávku s můžete směle skočit do kolony aut a nastoupit.

V Lime bydlíme v hotelu Pirwa, ve čtvrti Miraflores, která by měla byt převážně turistická a bezpečná i večer. Jdeme vyměnit peníze na místní ovál - zjišťujeme, že se opravdu jedna o oválovitý kruhový objezd, kde se propletáte auty a hledáte místní veksláky, kteří vám vymění peníze. A když nás k nim posila i místní policistka, tak k nim po předchozí nejistotě tedy jdeme měnit.

Peníze vyměněny a jdeme zpět spát na hotel. K penězům malou vsuvku, banky údajně neberou poškozené nebo hodně opotřebováné bankovky (ať uz své nebo jiných států), takže je potřeba hlídat kvalitu a pokud se vám bankovka nelíbí tak se nebát požádat o novou. Náš hotelník to docela hrotí a nechce nám vzít 20dolarů a má nějaké připomínky i na místní soly, tak mame docela strach jak to bude, ale naštěstí jinde už na problémy nenarážíme, tak doufáme, že to vydrží:)

14. 9. 2014

Peru

Ne, nezačali jsme na blog psát naše denodenní starosti ohledně čistého prádla, jedná se o naší další destinaci z našeho poznávání zemí okolních.

Ještě než se dostaneme k zajímavým detailům o přípravě, tak malá vsuvka. Peru pro nás (nebo alespoň pro Adama) nebylo nikdy na primárním hledáčku zájmu a cest, ale jednak do USA se taky nedá jezdit pořád a druhak jsme se s Ivetou (t.č. již manželkou) poznali na španělštině, kde naše kantorka velice poutavě povídala právě o této zemi. Budiž nám přičteno k tíži, že to je bohužel to jediné co jsme si z hodin odnesli, ale již téměř před sedmi lety padlo rozhodnutí, že na případnou svatební cestu pojedeme právě sem - Iveta má dokonce průvodce datovaný z Vánoc roku 2007, kde se k tomu nerozvážně upisuju. No a jelikož jsme se letos vzali, nebylo nad čem přemýšlet.

Tamhle to někde je!

O co tedy jde?

Jelikož na cestu máme letos méně času než normálně - cca 2,5 týdne - a chtěli jsme zakomponovat pěší výlet na Machu Picchu, který sám o osobě zabere pět dní, máme na ten zbytek celkem hoňku. Ale tak uvidíme jestli se nám Peru bude líbit a když tak to tam dojedeme ještě doprohlídnout jindy.

Jako základ nám slouží relativně komplikovaný let Praha - Řím - Malaga - Madrid - Lima (neptejte se, prostě byly levný letenky:) pak autobusy Pisco - Nazca- Arequipa - Puno - Cuzco a pak opět let Cuzco - Lima a úplně nakonec, abychom těch letů neměli málo Lima - Madrid - Brusel - Praha. Iveta sice říkala, že tolik letů v rámci dvou týdnu absolvovat nikdy nechtěla, ale zase co nadělá, když zrušit svatební cestu taky nechce, že jo.

Základní plán cesty je tedy doletět do Limy a postupně se v takovém kruhu dostat do Cuzca a stihnout při tom vidět městečka po cestě - Nazca (slavné kresby v poušti), Arequipa (Colca kaňon), Puno (jezero Titikaka) a pak samozřejmě zlatý hřeb výpravy Cuzco a Machu Picchu. Jelikož se nám nechce půjčovat auto - a ani moc nevíme jestli by to vůbec šlo - jelikož od toho celkem každý odrazuje, máme nakoupené přejezdy autobusy a pak přelet Cuzco - Lima. Jelikož je to svatební cesta a ne cesta punku tak vybíráme turistické autobusy (podle fotek a popisu něco jako studentagency v ČR), uvidíme jak se nám budou líbit. Spaní pak řešíme téměř výhradně přes booking.com.


Co už máme?


Letenky

Pádlovat Atlantik je docela pruda a navíc Adam to má lodí v únoru (rodina neklikat:) opačným směrem, tak volíme trošku komplikovaný let:
Malaga - Madrid - Lima - Madrid - Paříž (8200 kč) - operované Iberia - tak se zase těšíme co se nám stane, jako při minulé cestě s touto aerolinkou...
jelikož se nestěhujeme do Malagy a pak ani do Paříže přidáváme let
Praha - Řím - Malaga (1250 kč) s Vuelingem a pak nakonec
Madrid - Brusel - Praha (2000 kč) s Brussel Airlines
A aby toho létání nebylo málo přeletíme zpět
Cuzco - Lima (2700 kč)

Celkově nás tedy všechny lety vyšly na cca 15k (12k bez vnitrostátního) - pro jednoho, což bereme jako dobrou cenu. Asi by to šlo sehnat pohodlněji za dráž, ale to bychom nebyli my :)

Autobusy

Jak jsem psal výše, nechceme to nějak extra hrotit a tak pro cestování po Peru bereme dražší variantu přepravy v podobě autobusů společnosti Cruz Del Sur a Oltrusa. V rámci busu si pak můžete vybrat normální a business třídu (business by měl mít téměř rovnou sedačku).
Routing Lima - Pisco - Nazca - Arequipa - Puno - Cuzco pak pro jednoho vyšel na cca 2600 kč. Na delší cesty volíme business (zvlášť na noční přesun) na kratší normální economy. Na internetu jsme četli, že není úplně nutné kupovat dopředu, ale jelikož máme relativně plný itinerář, nechceme řešit na poslední chvíli na autobusáku, tak kupujeme dopředu. Jak to nakonec vyjde se dočtete po návratu:)

Hotely

Původně si vybíráme řetězec hostelů Pirwa, ale jelikož chtějí platit zálohu tak je nakonec použijeme jenom pro Limu a zbytek řešíme přes booking.com a vybíráme podle hodnocení a ceny. Obecně je nejdražší Lima (35 - 50 USD) a Cuzco (60-70 USD), zbytek cesty spíme za cca 25-30 USD za pokoj. Určitě by šlo s cenou jít ještě níž (hostely, guesthousy), ale toto volíme jako rozumný (cenový) střed. Tak doufáme, že kvalita bude taky ok:)

Inca trail - Machu Picchu trek

Rozhodnutí, že chceme projít Inca trail je relativně rychlé, jedná se o typicky 4 dny dlouhý pochod k Machu Picchu, kam dorážíte za úsvitu. Cesta je dlouhá cca 45 km s nejvyšším bodem v 4200m. Když začínáme zjišťovat podrobnosti, trochu nás zamrazí při cenách okolo 650-750USD za osobu, ale i tak se rozhodujeme, že toto dáme.
Jako výchozí bod pro naše poznávání inca trailu nám slouží údajně neplacená (rozuměj tour operátory) stránka incatrailperu.com, která relativně pěkně povídá o čemže to jako je. Naše první volba na agenturu, s kterou půjdeme padá - dle doporučení a ceny - na chlapíky z PeruTreks.com, bohužel než se rozhoupeme k tomu udělat rezervaci je na náš termín plno.

Zde opět malá vsuvka, Peruánská vláda limituje počet lidí, kteří smějí na trek každý den vyrazit. Sic je to číslo asi 400 lidí (ano hodně) tak není vůbec problém, aby se exponované termíny naplnily půl roku předem. Další faktor, který do toho vstupuje, že i samotný operátor má vlastní limity kolik lidí na tůru bere a navíc typicky se vyráží pouze 3 týdně.

Takže to vypadá tak, že PeruTrek má celou dobu 16 volných míst a najednou v sobotu ráno zjišťuji, že má nula a obecně zbývá asi pět permitů. V celkem velké panice způsobené tím, že máme jenom dva možné termíny, kdy nám to časově vyjde, hledám dalšího operátora, který nás může vzít. Volba padá na SasTravelPeru.com, který je větší a také dražší. No což, za blbost se platí, ale hlavně že má ještě místo. Takže v 8 ráno bookuju a posílám zálohu prvních 780 USD někam do pryč (k ceně ještě připočtěte 5% fee za platbu kartou) a doufám, že termín potvrdí. V mezi čase na oficiálních vládních stránkách, sleduji jak mizí volné permity. Přemýšlím jak to oznámím Ivetě a doufám v zázrak, v Peru je ještě noc a telefon ani ráno nikdo nebere. Nakonec po dalších pár hodinách přichází potvrzení a máme místo! Jako variantu treku nevybíráme klasickou cestu 4dny/tři noci, ale přidáváme ještě jednu noc v Aguas Calientes s tím, že na Machu Picchu půjdeme druhý den znova a tak získáváme čas a můžeme vylézt na vrcholek Huaynapicchu (odkaz na trek) - pozor, že i na tento výstup je nutný zvláštní permit, který je také nutné koupit dopředu. Chceme si trošku pojistit možnost špatného počasí a taky pobýt na MP trošku delé a nehonit to vše v jeden den. Uvidíme jak se nám bude líbit.


Tak to je asi vše co teď můžeme dopředu napsat. Další zpravodajství a detaily z cest :)



6. 9. 2014

Chetumal, Xpujil, Chicanná, Campeche, Merida, Chichen Itza

Z Tulumu vyrážíme směrem k Chetumalu. Cesta ubíhá celkem poklidně a pod večer dorážíme do města. Ubytování máme téměř hned na autobusovém nádraží, takže je celkem rušno. Město jako takové nás moc neuchvacuje a tak se jenom procházíme a hledáme něco dobrého k snědku.
Nedaleko města mají být úchvatné modré laguny (relativně ochotně nám v hotelu radí kudy), ale slunce už pomalu zachází a tak se nám nikam nechce. Chetumal je většinou takové přestupní místo při cestě do Belize a nic jiného zajímavého zde ani nenacházíme, tak jdeme relativně brzy spát a ráno opět na cesty.
Campeche
Naším hlavním cílem je koloniální město Campeche. Nicméně nás čeká celý den v autě a tak po cestě ještě vybíráme dvě místa k zastavení, a to Xpujil a Chicanná.
Jedná se o menší pyramidové komplexy, které procházíme. Výhodou je, že jsou obě celé přístupné, takže lezeme všude, kde se dá. Na obou jsme se celou dobu nepotkali jiného turistu.
Xpujil

Chicanná

Campeche je staré koloniální město, které pamatuje dobývání i nájezdy při různých půtkách o město. V rámci Champeche to poznáte tak, že jeho vnitřní část je obehnaná hradbami, které kopírují i moře. Pokud chcete, můžete bydlet přímo v tomto starém centrum nebo mimo. My volíme přímo centrum s tím, že všude budeme chodit pěšky a auto necháme odpočívat. Pokud budete také volit centrum, dejte pozor na parkování, uličky Campeche jsou velmi úzké a parkování nanejvíc problematické - určitě hledejte hotel, který vám parkování zajistí.
Město je pak velmi pěkné a přímo vybízí k brouzdání uličkami a objevování skrytých zákoutí a tavern, kde se dá dobře najíst nebo posedět. Samotný kapitál města je pak v rámci našeho stylu cestování na zhruba den, za který si městečko projdete. Druhý den pak vyrážíme do okolních cenotů, kde se ukrýváme žáru mexického slunce.

Merida

Dalším městem je, které po cestě navštěvujeme je Merida. Cestou i v okolí je možné navštívit další ruiny nebo cenoty - ať už placené nebo zadarmové. My už jich máme celkem dost a tak se buď jen koupeme nebo procházíme město a zajímavé body po okolí. Ten nejzajímavější nás teprve čeká - Chichén Itzá.

Chichén Itzá

Je dobré přijet co nejdříve ráno, než dojedu autobusy z Cancunu nebo Tulumu. My na místo dorážíme okolo deváte hodiny, bez jakýchkoli front kupujeme vstupné (za 140p nejdražší vstup v Mexiku), za první brankou si nás bohužel všimne místní "uvaděč" a v našem 40 cm stativu rozpozná profesionální techniku, kterou nám přikáže odnést do auta. Mno, nenaděláte nic, takže foťák budeme podpírat nebo různě půjčovat a pak doma fotografie vyrovnávat, aby to vypadalo alespoň rámcově rovně :) Samotný areál se pak snažíme projít do začátku největšího pařáku (11h), kdy už se v areálu téměř nedá být - jednak je obrovské vedro a druhak dorazí autobusy s tisíci turisty. Užíváme si tak areál, který máme relativně pro sebe a i z fotografií nemusíme retušovat tuny turistů.

Chichen Itza
Areál tak procházíme - novou i starší část, nakupujeme nějaké suvenýry - kupodivu nejsou nejdražší a ani nejhorší, které na Yucatánu nacházíme, takže spokojeni se odpoledne vydáváme směr Tulum, kde máme poslední dvě noci v cabaňe (taková chatka na pláži) a už se jenom koupeme a jíme :)
Naše chatka v Tulumu
V noci se jenom pokusíme nafotit nějaké ty hvězdy a další den už jen zpět vrátit auto v Cancunu a přes Paříž pěkně do Prahy!

Mohlo by se vám líbit...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...