Předposlední den vyrážíme opět do Temple of Heaven, jehož zahrady jsme si prošli již první den. Opět je zde plno lidí. Starší se ve skupinkách věnují místním karetním hrám, kousek od nich jsou lekce společenských tanců, jogíni, skupinky kopající do hakisáku. Je úžasné sledovat, že místní důchodci nesedí sami doma a nesledují různé seriály, ale chodí se „bavit“ do parku a je neuvěřitelné, jak jsou vitální. Platíme vstupné a vyrážíme nahoru k našemu prvnímu kulatému chrámu.
Ještě dopoledne se vydáváme dál směrem k Summer palace, který je postaven na okraji Pekingu. Summer palace je letní sídlo panovníků, ve kterém téměř polovinu zabírá jezero. Se vstupenkou si kupujeme i mapu, abychom se v rozlehlém komplexu lépe orientovali. Mapa je krásná, obrázková, ale má jednu chybu… vůbec nevíme, kde podle ní jsme, ani kam bychom se měli dostat… Vyrážíme tedy nejdříve do obchodní uličky podél řeky, kde jsme bohužel jediní a hned nás všichni lákají ke koupi suvenýrů. Dvě slečny s tradičními čínskými kostýmy se nás do nich násilím snaží obléci. Evidentně nás tu nic dobrého nečeká, tak se vracíme nahoru. Procházíme malými uličkami a rozprostírá se nám nádherný pohled na palác a jezero. Všude je tu rušno. Během sezóny se dá celé jezero projet na lodi, ale část jezera je zamrzlá, takže se jen kolem jezera procházíme.
Z letního paláce se snažíme najít taxi, aby nás zavezlo k blízkému (teda alespoň podle mapy vypadá, že je blízko) fotoshopu. První taxikář nás odmítá, že to pro něj není výhodné a dohazuje nás jeho kamarádovi... Samozřejmě s nelegálním taxíkem… chceme po něm licenci a ukazuje nám průkaz (samozřejmě psaný čínskými znaky) a jediné co tam je anglicky je „ travel agency“ (cestovní kancelář), takže to zřejmě platné taxikářské oprávnění nebude. Tento taxík tedy raději odmítáme a vyrážíme dál od paláce, kde třeba budeme mít větší štěstí. Hned na velké silnici nám staví již správně barevně označený taxík a po delším vysvětlování, kdy pán opět neumí ani slovo anglicky, takže mu pouze na mapě v telefonu ukazujeme místo, kam chceme. Podle výrazu stále moc netuší, ale ukazuje, ať si nastoupíme. Je velice vstřícný a rád by si povídal, ale i když nám otázku zopakuje po třetí a pomaleji, ale stále čínsky, tak bohužel pořád nevíme, na co se nás ptá. Po chvíli nás opravdu dováží na správné místo, ale i když jsme si zjistila na internetu logo obchodu a jak by měl vypadat, stejně chvíli koukáme, jestli je to opravdu on. A je! Obchod je obrovský a všude mají foťáky a objektivy především od Nikonu. Cenově i velice výhodné, ale nakonec kupujeme jen rozbité ovládání samospouště.
Žádné komentáře:
Okomentovat