V poledne vyrážíme na cestu na sever (jak říká Leonidas v „300“ `I suppose we head north`). Naše první kroky vedou do hyper a supermarketů pro vybavení pro kluky. Nakonec kupujeme stan (pro pět za $55), karimatky (á $20), spacáky ($45), vařič ($40) a nějaké nádobí, hrnce a pánve – prostě klasické vybavení do přírody.
První testovací noc spíme kousek za Franciskem v kampu, kde nám nejdřív nutili výpravu na kánoích, abychom tam mohli přespat, ale jelikož měli prázdný kamp nechali nás tam i bez toho ($40).
Další dny postupně dokupujeme další vybavení a zvykáme si na kamperský život, za kempy platíme již méně (ve státních parcích do $20 a v soukromých do $30).
Kousek za San Franciscem přijíždíme do Redwood NP, který je proslulý svými vzrostlými stromy – sekvojemi – které rostou až několik tisíc let. Nejvyšší má mít kolem 100 metrů a nejširší několik desítek metrů obvod, u té údajně největší se fotíme, ale máme obavy jestli je to ona :). Cestou míjíme značky s nápisy „Elk“. Zastavujeme tedy na odbočce „Elk Meadow (Louka Elků)“, abychom zjistili, před čím nás vůbec značky varují. Na malé mýtince přímo u silnice se pasou sobi a vůbec jim nevadí, že je tam každý turista fotí a klidně lenoší dál.
Po cestě zajíždíme do oblasti plné písečných dun (Oregon Dunes Nat. Rec. Area), jedna z hlavních atrakcí je možnost půjčit si písečná vozítka (dunovku jako v Jestli se rozlobíme, budeme zlí:) a pustit se do písku. My si půjčujeme každý 4kolku (ale mají i autíčka pro dva a více lidí) za $45 na hodinu a vyrážíme do písku. Až na menší problémy se zapadnutím je to velká sranda a všichni drandíme po dunách až nás všechno bolí.
Největší změna nastává, když nám drobek začně hlásit, že chce výměnu oleje. Po menší rozpravě s Alamem (půjčovna) máme na výběr si auto v Portlandu vyměnit nebo nechat vyměnit olej (prý to má stát kolem $30). Na tomto místě krátká odbočka. Když jsem vyzvedával auto v San Franciscu bylo nám doporučeno větší (buď za $11 navíc jeep (konkrétně přímo Jeep Cherokee) nebo minivan za $12), které jsem nakonec vzal – cena měla být kolem $500 navíc, což se zdálo snesitelné. Bohužel z $500 se nakonec vyklubalo $800 (to jsem se bál spolucestovatelům říct:) a navíc se drobek zdál pro nás zbytečně velký. Zpět k původnímu příběhu; dnes přijíždíme do půjčovny v Portlandu s tím, že zkusíme vyměnit drobka (pokud by měli lepšího, ten náš, sic je docela nový, je takovej jetej a moc se o něj nestaraj) nebo zjistit adresy servisů, kde by nám vyměnili olej. Po příjezdu do půjčovny paní říká, že okej, a že když si chci vybrat auto, že se na ně nejdřív dojdem podívat. Akorát když přicházíme tak odjedou oba dva minivany, které tady mají. Pani mi nabízí SUV, ptám se jaká je to velikost, že my jsme třídu minisuv (taková klasická větší městská vozítka) měli zaplacenou, a že jsme si dokoupili upgrade na minivan (oněch $800). Pani říká, že tohle je ta, kterou jsmě měli již koupenu. Ptám se, jestli nám tedy odečte onen upgrade (a $800:) – prý, že ne, že cena zůstává. Říkám, že to jako né, tak se nám snaží vnutit nějaký skoro tank Ford, do kterého je nástup po schůdkách (ani se neptám kolik ta věc žere, ale je to obrovské). Říkám, že to nechci, a jestli jediné co má je to „malé“ SUV ať nám zruší onen poplatek za upgrade a dá nám ono vozítko. Po troše přemlouvání je vše v pohodě a vyměňujeme jedno auto za druhé a máme svou původní velikost a Ford Edge. Již při přendavání věcí nám dochází jaká výhoda je minivan a jeho podlažní úložné prostory:) Ale po troše snahy se i sem vejdem. Nová „Fordka“ je nové a pěkné autíčko (parkovací asistent, střešní okno atp.) a snad vydrží. Teď jsme v jednom kempu před Seattlem a plánujeme cestu dále, zatím to vypadá na ostrý přejezd do Kanady a na Aljašku. Držte nám palce:)
Trocha faktů z řízení. Jezdí se dobře, všichni jsou relativně slušní a vychovaní řidiči, za galon platíme od 2,59 do 3,3. Zajímavost z Oregonu (asi jediná zajímovast Oregonu:), nesmíte sami tankovat a na benzínce to vypadá tak, že dáte obsluze kreditku a ona vám ji vrátí i s natankovaným autem, divný to stát :).
Žádné komentáře:
Okomentovat