Jelikož nás čeká dlouhá cesta a chceme být na Aljašce co nejdříve, plánujeme každý den ujet kolem 900 km denně. V 7 ráno usedá za volant poprvé Iveta (a ujede svých prvních 300 km). Malebná krajina se mění v lesy či pole a na nich pasoucí se koně. Po medvědovi ani vidu ani slechu. Silnice je většinu času asvaltová (až na několika kilometrové výjimky), takže cesta utíká celkem rychle. Po cestě potkáváme pár menších cest jinak tu celkem nic není. Kempujeme v městečku Smithers.
Druhý den ráno se situace opakuje. Po cestě je toho ještě némě. Města na mapě ani nejsou města, ale jen stojany s benzínem (občas tu jsou cedule, abychom zkontrolovali benzín, jelikož další benzínka je až za dalších 150 km). Přejíždíme na území Yukonu a konečně na Alaska Hwy (dá se na ni najet už dříve, ale jelikož přes ni pojedeme celou cestu zpět na pojujeme se na ni až později). Kempujeme ve Watson Lake. V průvodci jsme se dočetli, že je tu možné si udělat svůj vlastní ukazatel (je jich tu už 65 tisíc). Domníváme se, že řekneme, co chceme na ceduli udělat a my si ji jen natlučeme na sloup. V informacích ale dostáváme jen kus prkna a barvy (i když jsou evidentně asi sto let staré, takže se dá kreslit jen žlutou, bílou a modrou a to stětcemi, u ktechých není poznat, kde má ten štětinový konec). Přitloukáme vlastní směrovku a zakempováváme v kempu ve městě.
Další den opět vyrážíme na cesty. Cílem je Beaver Creek (město u hranice Aljašky). Krajina Yukonu je mnohem hezčí. Přes nízké stromy jsou vidět nádherné hory se zaseněženými vrcholky či krásně modrá jezera. Zastavujeme v jediném větším městě (kolem 22 tisíc obyvatel) – Whitehorse- kde doplnujeme zásoby jídla a tankujeme relativně levný benzín (1,03 CAD, po cestě zhruba za 1,19 - 1,30 – nejdražší zatím před Aljaškou, jakoby tu ropy měli málo:-)).
Co se týká kempování. Kempů je tu dost, ale jsou přizpůsobena spíše pro RV (spaní v karavanu), takže najít místo s trávou není moc snadné, občas i nereálné. Ivětě se navíc nedaří najít díra v nafukovací karimatce, takže se každé ráno probouzí defacto na zemi. Jinak kempy jsou vybaveny sprchami (kromě státních v národních parcích) – většinou placené a omezené časem, bezplatným internetem a pračkami.
Menší nepříjemost. Našimi společníky se stali komáři a další létající havět:-). Repelent jsem si koupili až včera, takže moc nevíme jak hodně učinkuje, ale evidentně dlouho nepili ničí krev. Bohužel na Aljašce jich má být několikrát více.. Zítra nás čeká přejezd hranice. Další zprávy tedy asi opět z amerického území.
Žádné komentáře:
Okomentovat