Ráno za slunečného počasí vyrážíme do Kings Kaňonu, kde se vydáváme na 7,2 km dlouho procházku. Nejdříve musíme zdolat stoupání a pak už se jde po vršku kaňonu. Občas jsou nějaké mostíky, jezírko, a Adam vyčetl v průvodci o tajném místě, kam už se z Čech strašně těší. Zrovna se tam ale nesmí, kvůli regeneraci krajiny. Počkáme, až odejde ranger, který se tam zrovna nachomýtl a Adam jde prozkoumat terén. Pár metrů po pravém břehu jezírka se nám otevřel pohled přímo z prostřed kaňonu. No, vážně to stálo za to!
Odpoledne už vyrážíme směr posvátné hoře kmene Anangu, k Uluru (Ayers Rock). První hora, kterou už asi ze 100 km od cíle vidíme, vypadá dost podobně, ale jedná se o Mt. Conner. Zakempováváme v kempu a jedeme do národního parku($ 25/osoba na 3 dny) podívat se na západ slunce k Uluru, je nádherně jasná obloha a hora je opravdu krásně oranžová(i když né uplně tak sytě jako na pohledech).. Kluci nás holky berou na ramena, abychom měli lepší výhled a mohli fotit:-). Tak asi pul hodiny fotíme jednu fotku za druhou.. No, snad se nám ty fotky podaří nějak protřídit… (zatím máme 100 fotek jen při západu…) V kempu potkáváme Čecha- Vlastíka Škvařila, který emigroval do Austálie a nyní bydlí v Tasmánii. Je to běžec, který právě běží ze západu na východ přes celou Austrálii (cca 5600 km za 100 dní) a chce tím vydělat peníze na pomoc proti rakovině. Momentálně se mu porouchalo auto a tak musí počkat, až mu přivezou náhradní díl. A toto se stalo kamenem úrazu. Náhradní díl nikde nemají a když už se ho podaří v několik sehnat, tak se někde na cestě ztratí a dopravní společnost neví kde je, jestli ho poslali do Alice Springs, nebo do Townswillu a jestli autem nebo vlakem.. Nj, to je to věčné australské: „No worries..“ Ještě za ním při našem pobytu párkrát zajdeme a vypráví nám různé historky z cest (ukazuje foto) a s Aboriginals (a evidentně na ně mají stejný názor, jaký jsme si stihli udělat my…).
Žádné komentáře:
Okomentovat