Ráno vyjíždíme ze Sydney a tešíme severní teplejší počasí. Hmm, místo toho celý den prší. Míša vyčetl v průvodci, že někde poblíž Nelson Bay je zpívající most. Bohužel po příjezdu zjišťujeme, že je to na druhé straně zátoky – jenže je velká, takže je to dalších 60 kilometrů navíc. Konečně jsme v Hawks nest, kde by měl být toužený most… Je to obyčejná lávka přes řeku.. To i Barrandovský most je zajímavější… No, nic. Jedeme dál. Hledáme nějaké kemp, všechny jsou tu nějak předražené. Tak hledáme a hledáme až je zase tma. Zastavujeme u jednoho, kousek od jezera, krásné palmičky.. Idylka do té chvíle, než člověk vystoupí z auta.. Strašně to tam smrdí, že si člověk připadá jak v kravíně. Taky drahý, tak nám pani doporučuje kemp asi 4 kilometry daleko. Jedeme tedy tam, odbočku ze silnice najdeme, ale to je vše, pak už není nic.. jen silnice. Takže se vracíme zpět.. asi už aklimatizovaní, protože vůni krav už ani nevnímáme. Kemp je plný pavouků. No, fuj, vypadá to, ale že spí, tak se rychle najíme a jdeme do bezpečí stanu. Zlatý studený jih bez osminohých potvor.
7. 8. 2008 Kempsey, South west rocks(vězení)
Naše první závada na autě, která nejde spravit izolepou – nefungují ostřikovače. V opravně nám říkají, že je to „very simple“. Pro naše chlapce to moc simple není, takže zajíždíme do dalšího autoservisu. Abych jim nekřivdila… V opravně jsou na to tři chlapíci a taky jim to chvíli trvá. A je zase vše v pořádku a jedeme dál. Míša opět vyčetl v průvodci, že v městečku South west rocks je nějaké vězení. Říkáme si australská „Skála“, tak nadšeni razíme. Po příjezdu a zaplacení 5 dolarů za jednoho, toho tam opravdu k vidění moc není: muzeum se skládá ze dvou vitrínek a venku jsou 2 řady dvoupatrových cel a jinak nic. Už asi nenecháme číst Míšu průvodce :). Je krásně, tak sjíždíme asi 5 minut k zátoce, kde vaříme oběd a chlapci jdou poprvé vyzkoušet vodu.
Žádné komentáře:
Okomentovat