Dnes přijíždíme na zatím jedno z nejhezčích míst Austrálie. LP ho označuje za Tahiti Austrálie místo vašich snů o ideální dovolené. Vydáváme se na obhlídku městečka, ale již při příjezdu je vidět nádherný přístav a azurové moře, při obhlídce zamlouváme na druhý den výlet lodí po přilehlých ostrovech. Cesta zahrnuje jídlo, návštěvu pláží a i šnorchlování. Na koupání moc není, ale holky se dušují, že půjdou do vody, tak uvidíme zítra:)
Kemp zabíráme rovnou na dvě noci. Kemp je nádherný, všude čisto a kuchyň je plně vybavená snad všemi spotřebiči. Holky jdou rychle vařit oběd a kluci společně staví stany, abychom ušetřili co nejvíce času a mohli se vydat do města. Po chvilce se mezi stany promenáduje varan (goanna) asi metr dlouhý. Všichni si ho fotí, on si ale nikoho nevšímá a po chvilce zmizí. Už jsme také konečně zjistili, jaké že zvířátko nám kradlo těstoviny v Husskisonu na Jervis Bay. Byl to possum a údajně je jich tu všude hodně. Další zvěř, která je na obtíž skoro v každém kempu jsou zdejší krocani, kteří jsou občas plašší, ale oni se nezdají, vybírají popelnice a jakmile je někde jídlo nebo se vaří, jsou tam jako první. A jelikož nás naštvali, protože jeden krocan pokakal Míšovi igelitku, tak kluci neváhali a nastažili past. Seděli na židličkách s připravenou vodou a návnadou. Pohazovali kolem oříšky a jakmile se objevili, ihned zaútočili a stříkali na ně vodou.
Druhý den vyrážíme na výlet (studentská cena $130), ale bohužel celý den je úplně zataženo, což znamená dvě věci a) zimu a za b) fotky jsou úplně na nic a k ničemu. Začínáme plavbou na 17KM pláž bílého písku, kde máme na 3 hodiny rozchod. Super pokud by se dalo koupat a svítilo sluníčko, v zataženém počasí s teplotou 18 °C se toho moc dělat nedá tak různě posedáváme a Iveta s Pavlou dělají v písku želvy. Poslední půl hodiny už nevíme kudy z nudy, tak vyhlašujem z legrace soutěž. Kluci jsou asi hodně znudění a tak na soutěž přistupují. Míša dělá startovní a cílovou čáru, kluci si nás křehká děvčata hází na záda a musejí se co nejrychleji dostat k cíli. Jelikož je Míša moc soutěživý a musí prostě vyhrát, rozbíhá se tak, že po pár metrech i s Pájou na zádech padá přímo do písku. Vítězí Adam s Ivet a koná se druhé kolo, které se obešlo bez pádu a pro změnu vítězí Miša s Pájou.
Po té se opět naloďujeme a dostáváme celkem ucházející oběd a přejíždíme na další lokaci, kde budeme šnorchlovat. Za dalších $6 si půjčujeme neopreny a skáčeme do vody. S neopreny to celkem jde a i pod vodou se nějaká ta rybka sem tam objeví, ale po chvíli (45minut) zmrzlí vylézáme ven a vydáváme se na cestu zpět. Na palubě panuje dosti chaos, lidi přes sebe chodí v mokrých neoprenech a střídavě se snaží nalít si kafe nebo čaj. Nic moc. Čekal jsem od této snové destinace více. Škoda, že jsme nedojeli o den dříve, kdy bylo opravdu super krásně, nebylo sice 35 °C, ale modro a koupat by se dalo, takže nakonec jsme z výletu relativně otrávení, osobně nechápu přístup společnosti, že cestu ráno nezrušila nebo nenabídla nějakou slevu na další plavbu (třeba jenom za režii). Takže resumé plavbu s Mantaray cruises (resp. Jenom Mantaray) nedoporučujeme, leták mají sice pěkný, ale to je tak vše. Věřím, že v teplu, kdy člověk uschne a celou dobu je v azurovém moři je to lepší, ale to nás bohužel minulo, takže jenom přičítáme další ne až tak podařený výlet a chystáme se do Cairns.
Žádné komentáře:
Okomentovat