Večer začínáme poněkud netradičně a to hlídkou
na kotvě. Což znamená, že jsme na můstku a sledujeme, abychom se neutrhli
z kotvy a neodepluli někam do útesu. Jsou to dvě hodiny, které trávíme
povídáním s mým spoluhlídkovačem. Máme štěstí na čisté nebe tak jsou vidět
opravdu krásné hvězdy. Mléčná dráha, Jižní kříž a spousta dalších hvězd, které
tu na jižní polokouli mají.
Odpoledne nás čeká výprava na Solisbury plain
k druhé největší kolonii King penguinů, které v South Georgii jsou.
Bohužel se nám nedaří přistát na primárním a ani na sekundárním místě a tak
naši průvodci vybírají místo poněkud dál od pláže. Abychom se pak na pláž
dostali, musíme se doslova prodrat mezi tuleni a tuleňátky, kteří se různě válí
v trávě a pokřikují na nás.
Někdy je není moc jednoduché vidět, jelikož se
válí na takových trsech trávy, které mají mezi sebou kanálky, kudy pak chodí a
když je pak tuleň v tomto kanálku dost snadno se přehlídne. Někdy se ozvou
a někdy na ně člověk málem šlápne.
Po chvíli pochodu dorážíme i ke kolonii.
Tučňáků je tu několik set tisíc a opravdu jsou kam až oko dohlédne. Kvůli
rozdílnému cyklu plození potomstva – King pengiun má mladé dvakrát za tři roky
– tu vidíme tučňáky ve všech fázích vývoje od vajíček, přes opravdu malá kuřata
až po větší až po ty dospělé tučňáky. Parádní pohled. Tito tučňáci, i díky své
vyšší „postavě“ a zlatavém ochmýření mají v sobě opravdu noblesu. Což
dokládá i to, že tak nesmrdí jako tučňáci na Antarktidě :)
Žádné komentáře:
Okomentovat