Peru: Puno, Jezero Titicaca, Uros Islands, Amantani islands

Lehce po poledni dorážíme do Puna. Vychozího bodu cest na Jezero Titikaka. Máme zabookovaný hotel téměř v centru (pět minut pěšky na hlavní náměstí) Camino real. V ceně je taková standardní snídaně a internet. Na přespání je to dobré.

Na druhý den máme objednaný výlet na jezero (vybíráme snad méně turistickou verzi a i agenturu http://titicacaperu.com/cultural_amantani_uros_and_taquile.html), takže máme odpoledne na procházku města. Puno má dvě náměstí jedno tržiště a extrémní počet uliček a baráčků. Celá aglomerace se táhne přes dva kopce celým údolím.

S hlavní dominantou jezerem Titikaka. Ve městě se ten den koná slavnost všech okolních univerzit, což znamená, že ulice jsou plné slavicích a tančících študentů. Relativně pěkná podívaná, i když je kvůli tomu značně omezen pohyb po městě (taxíky moc nejezdí a furt do někoho vrážíte:)

Abychom nemuseli všude chodit, u jezera nás odchytává místní rikša, že nás proveze po městě (nakonec pak máme menší hádku o ceně, takže pevně domluvit dopředu!), ale výlet je fajn. Proveze nás okolo jezera, ochotně vyfotí a poví o městě.

Město máme za odpoledne projité a krom možných nákupů nás už nic neláká. Večer surfujeme na internetu a připravujeme se na výlet.

V rámci výletu máme v plánu navštívit jednak plouvoucí ostrovy Uros a pak přespat na již "klasickém" ostrovu Amantani. Spát máme u místní rodinky. Druhý den pak navštívíme další ostrov Taquile a pak zase zpět do Puna.

Ráno dáváme rychlou snídaní, přebytečnou bagáž do úschovny v hotelu a už po osmé nás vyzvedává autobus na výlet. Nejdřív jsme trošku v rozpacích, když pro nás přijede asi 50místný autobus, ale nakonec nabereme dalších 8 lidí a jedeme k molu. Cestou ještě nabíráme našeho průvodce. Cestou nám vysvětluje, že je "vhodné" nakoupit pro naše rodiny, u kterých budeme ubytovaní nějaké dárky. Kupujeme za pár solů rýži a mouku.
Pak už skáčeme do lodi a vydáváme se k plovoucím slámovým ostrovům Uros. Cesta trvá slabou hodinku a pak už najednou z nich vystupujeme. Rodinka, která na ostrově bydlí nám ukazuje jak na ostrovech fungují, jak připravují jídlo a jak celá komunita funguje. A pak samozřejmě prodej suvenýrů. Jsme na tyto taktiky připraveni a jelikož i suvenýry chceme pár jich kupujeme. Ceny nám oproti pevnině nepřipadají nijak přemrštěné a žádné nucení se naštěstí nekoná. Samotné ostrovy jsou impozantní a barevně velmi kontrastní.

Pak už přeskakujeme na rákosový člun a plujeme na druhý ostrov, na kterém je i záchod.

Pak už přestupujeme zpět do naší motorové lodi a vydáváme se směr Amantani. Cesta trvá zhruba dvě hodiny a ke konci je to už lehce úmorné, pár lidem se dokonce dělá špatně.

Na Amantani vyskakujeme z lodi a dělíme se do čtveřic - dostáváme pár Kanaďanů, kteří jsou na roční cestě okolo světa - a jdeme ke své "mamě", která nás bude mít na starosti a u které budeme spát. A tak jdeme s naší Ericou domu, musím se přiznat, že jsme měli z tohoto typu ubytování celkem obavy, jak to všechno bude probíhat, ale nakonec vše proběhlo bez nějakých stresů a problémů. Erica (podobně jako ostatní) mají pro ubytované hosty zvláštní pokoje oddělené od zbytku. Pro lidi na ostrově je toto jedna z možností obživy se systémem jak se o turisty spravedlivě dělit. V rámci tohoto balíčku je pak ukázka typický prací na ostrově (tkaní, vaření, mletí mouky) a pak taky diskotéka v mínstím stylu. Abychom si to více užili dokonce nás navlečou do lokálního úboru :)

Tanec naštěstí spočívá v tom, že se běhá v "hadu" dokola, Za což je hlavně Adam rád. Na ostrově pak navštěvujeme nejvyšší vrchol Pacha mama (matka země). Je to náš první výstup v nadmořské výšce okolo 3500mnm takže jsme celkem zadýchaní, ale západ slunce je úchvatný.

Druhý den se loučíme s naší mamou a opět lodí vyrážíme na další ostrov. Nutno říct, že už toho máme všichni relativně dost a na lodi pospáváme. Druhý ostrov je podobný Amantani, ostrov přecházíme z jednoho okraji na druhý a cestou se stavujeme jen na oběd (jíme lokální rybu trucha - trout) a pak už vyrážíme zpět do Puna. Cesta trvá tři hodiny a už je to opravdu "přes závit" tak jenom pospáváme v lodi. Do města dorážíme okolo třetí odpoledne, náš autobus však jede do Cuzca až v 22 večer. Takže máme odpoledne volné. Jelikož extrémně prší, tak se jdeme navečeřet, na internet a jenom se tak procházíme po městě. Večer nasedáme do VIP třídy našeho autobusu a vyrážíme směr Cusco!