Dle průvodce vybíráme jako náš výchozí bod město Graskop, které má být turistickým centrem pro tuto oblast. Průvodce se alespoň v tomto nemýlí a po cca třech hodinách z parku doražíme na místo. Naším úkolem je nalézt ubytování. V průvodci doporučený guesthouse bohužel na dané adrese nesídlí, což nám sděluje černoch za plotem. Když mu říkám, že jsme hledali místo kde přespat, říká, že můžeme přespat u něj. V této formulaci nám to trošku zavání, ale jdeme se podívat do vnitř. Nakonec zjištujeme, že se jedná o standardní guest house, kde je i možnost kempování (dokonce už někdo tu i kempuje) cena je 70R za osobu. Vše je velmi příjemné, malá vybavená kuchyňka a i lednice pro naše použití. Internet je placený a na televizi nemáme chuť. Takže jedeme do města na skvělé palačinky (prý je tímto město proslulé) a nakoupit do Sparu. Po návratu zpět plánujeme kam zajedeme a uléháme do stanu.
| Iveta a paw-paw :) |
Ráno vyrážíme na místní proslulé vyhlídky. Bohužel celé údolí zahaluje velice ale opravdu velice silná mlha (častý to jev) a vůbec nic není vidět. Perličkou je, že místa, která jsou ráno vidět jsou odpoledne taky pod bílou peřinou a dosti špatně se jede.
![]() |
| Prý tu je výhled do údolí:) |
![]() |
| Nákupy |
Jako první vybíráme Blyde river national park (55R/2os), který nabízí procházku kolem tzv. potholes a i pohled ke kaňonu.
Pro náročnější je možné absolvovat cca 4hodiných sestup a následně výstup k jedné z prvních vodních elektráren v Africe, která měla údajně elektrifikovat přilehlé osady dříve, než byl osvětlen samotný Londýn a to s přímým supportem od Edisona (G.E.). Trek stojí 20R (za vstup na trail) a musí se vyjít do 11 hodin ráno. Nakonec se ho rozhodujeme neabsolvovat a jedeme dále. Na informacích nám říkají, že jiné treky lze absolvovat v jiných částech parku. Proto zkusmo zajíždíme k jednomu resortu (chatky + kamping) zdali tato možnost existuje. Prý ano, na výběr je asi pět trailů, je nutné zaplatit vstup 40R/os pokud u nich nebydlíte.
Vybíráme jeden z náročnějších (cca 8km kaňonem), který dle popisku vypadá zajímavě. Balíme na cestu pití, jídlo, GoPro a vyrážíme. Hned první metry nám dávají tušit, že toto je real deal a žádná vycházka pro důchodce o berlích. Hned první čtvrthodinu se musíme plazit pod stromy, slézat skalky a brodit se řekou. Tak toto ano, to se nám líbí! Iveta jenom trošku znejišťuje, když jsem zaměnil liánu za velice křiklavě zeleného hada. Tak je to prales.
| Toto je klasický strom, nikoli nástraha z prvního dílu Ramba, ale kdo ví. |
Po cca dvou hodinách cesty, která je značena jenom občasnými červenými terčíky se dostáváme na dno kaňonu a nacházíme úžasnou zátoku, kde se koupeme. Voda je mrazivě osvěžující a velmi si to užíváme. Teď je čas na cestu zpět a tak druhou stranou kaňonu stoupáme zpět.
Po cca dvou hodinách se ocitáme zpět na parkovišti, kde se shledáváme s naším autem. Za celou dobu jsme nepotkali jedinou další skupinku, dle zápisu na recepci měla ten den jít ještě jedna další. Tohle bylo opravdu super. Místo kam by vás v Americe nepustili ani se vším pojištěním a zbavením se odpovědnosti, si tu prolézate v klidu sami pralesem.
V daném komplexu ještě navštěvujeme jednu vyhlídku, kde svačíme a pomalu se vydáváme na cestu zpět.
Cestou zpět se zkusíme znovu vydat na vyhlídky, ale už jí v mlze ani nelze najít. Když se dostáváme zpět do Graskopu už jen prší a je mlha. Nocujeme tam co minule. Noc proprší a je nám poprvé v Africe v noci celkem zima.






Žádné komentáře:
Okomentovat