Místo původních 6 hodin čekáme na letišti v Soulu přes 9 hodin, kvůli špatnému počasí v Melbourne.. Letadlo totiž nechce přistávat v Sydney, protože by to bylo moc drahé. Ještě, že tam je free wifi:-) Nakonec v 22 hodin(v Praze je 15hod) odlétáme ze Soulu a těšíme se na večeři. Ještě, že jsme se najedli před odletem v Soulu v KFC. Sedíme totiž na špatných sedadlech, co se rychlosti jídla a obsluhy týče a tak když k nám konečně dorazí letuška a zeptá se nás, jestli si dáme korejské jídlo nebo maso (samozřejmě maso :-)), tak nám náhle oznámí, že maso není, otevírá stolečky a chce nám vecpat jídlo korejské. Stolečky dáváme urychleně do původní polohy a odmítáme korejské jídlo. Po dlouhém omlouvání nám přinesou bábovky s mlékem a to nám má k večeři stačit. Nadáváme a tak si nás všimne jeden Turek, co seděl o uličku dál a asi nás mu bylo líto. Tak nám začne nabízet vše, co nachází ve svém batůžku. Jsme slušně vychováni, tak bereme sušenky, další sušenky i žvýkačky… Poté přichází letuška a nese nám jídlo z 1. Třídy!!! Chudáci lidi v 1. třídě. Čekáme bůh ví co to nebude a je to obyčejný brambor s kuřecím masem nebo nudle s mořskými plody, ale chuť to má opět nijakou. Už jsme ale dosyta najezení a hlavně přeslazení, a tak uleháme a celou noc se všelijak kroutíme, aby se nám spalo co nejpohodlněji.
Přilétáme do slunečného Melbourne, později nám ale letuška oznámí, že je venku 9 stupňů. Kontrolu na letišti čekáme děsivou a dlouhou, ale vše probíhá pohodově. Musíme jen položit všechny batohy na zem, načež k nám přibíhá malý bígl a očuchavá, ale nic nenachází:-). Pak zkontrolují krosny, které dorazily naštěstí všechny a pádíme dál. V příletové hale už na nás čeká Adamův strýček Petr, přivítáme se a jedeme směr Hoddle Street do našeho hostelu. Petr nám oznámí, že bydlíme na nejrušnější ulici a ještě navíc nad železnicí. Uklidňujeme se tím, že budeme jistě unavení, a tak nás v noci nebude nic rušit. Kontrolujeme, zda nikde nejsou pavouci a už v sedm uleháme do postelí.
Žádné komentáře:
Okomentovat