27. 7. 2008

24. - 28. 7.2008 Melbourne.


Pátek – V 11:30 máme sraz na Flinders street station s Adamovou sestřenicí Clarou. Provádí nás po centru a nábřeží, po chvíli nastupujeme na tramvajku, která jede kolem obdélníkového centra-vůbec nic není vidět, tak po chvíli jdeme zase pěšky. Po prohlídce města jedeme ke strejdovi a tetě na večeři. Vítají nás štěkající psi, prý se nemáme snažit si je udobřit, že to nefunguje. K večeři dostáváme výborný guláš. Povídáme a jíme dortíka.
Sobota- Máme auto (foto dodáme později)!!!!! Strejda se s námi taky snaží hledat auto, ale pohybuje se stále malinko v jiné cenové kategorii než my.. Nakonec po čtyřech hodinách chození po Carcity v Ringwoodu ho konečně máme.. Náš modrý fešák – Ford Falcon. Usmlouváváme ho z původních 6000 na 4600 AUD včetně převodu a záruky. Tankujeme u nejbližší (což později zjišťujeme i nejdražší benzínky)-podle Petra je to levný benzín za 1,596:-) , tak tankujeme plnou nádrž a jedeme kupovat kempinkové věci. Kupujeme 4 rybářské sedačky (i s držákem na pití!) za POUHÝCH 10 AUD. Dále dvouplotýnkový vařič s bombou. Pája a Míša kupují stan za výhodných 29 dolarů. Díky hodnému majiteli hostelu, můžeme parkovat zadarmo kousek za hostelem. Ještě nakoupit jídlo a můžeme pomalu vyrazit po Princess Highway do Camberry.

23. 7. 2008 - Let Soul – Melbourne

Místo původních 6 hodin čekáme na letišti v Soulu přes 9 hodin, kvůli špatnému počasí v Melbourne.. Letadlo totiž nechce přistávat v Sydney, protože by to bylo moc drahé. Ještě, že tam je free wifi:-) Nakonec v 22 hodin(v Praze je 15hod) odlétáme ze Soulu a těšíme se na večeři. Ještě, že jsme se najedli před odletem v Soulu v KFC. Sedíme totiž na špatných sedadlech, co se rychlosti jídla a obsluhy týče a tak když k nám konečně dorazí letuška a zeptá se nás, jestli si dáme korejské jídlo nebo maso (samozřejmě maso :-)), tak nám náhle oznámí, že maso není, otevírá stolečky a chce nám vecpat jídlo korejské. Stolečky dáváme urychleně do původní polohy a odmítáme korejské jídlo. Po dlouhém omlouvání nám přinesou bábovky s mlékem a to nám má k večeři stačit. Nadáváme a tak si nás všimne jeden Turek, co seděl o uličku dál a asi nás mu bylo líto. Tak nám začne nabízet vše, co nachází ve svém batůžku. Jsme slušně vychováni, tak bereme sušenky, další sušenky i žvýkačky… Poté přichází letuška a nese nám jídlo z 1. Třídy!!! Chudáci lidi v 1. třídě. Čekáme bůh ví co to nebude a je to obyčejný brambor s kuřecím masem nebo nudle s mořskými plody, ale chuť to má opět nijakou. Už jsme ale dosyta najezení a hlavně přeslazení, a tak uleháme a celou noc se všelijak kroutíme, aby se nám spalo co nejpohodlněji.
Přilétáme do slunečného Melbourne, později nám ale letuška oznámí, že je venku 9 stupňů. Kontrolu na letišti čekáme děsivou a dlouhou, ale vše probíhá pohodově. Musíme jen položit všechny batohy na zem, načež k nám přibíhá malý bígl a očuchavá, ale nic nenachází:-). Pak zkontrolují krosny, které dorazily naštěstí všechny a pádíme dál. V příletové hale už na nás čeká Adamův strýček Petr, přivítáme se a jedeme směr Hoddle Street do našeho hostelu. Petr nám oznámí, že bydlíme na nejrušnější ulici a ještě navíc nad železnicí. Uklidňujeme se tím, že budeme jistě unavení, a tak nás v noci nebude nic rušit. Kontrolujeme, zda nikde nejsou pavouci a už v sedm uleháme do postelí.

22. 7. 2008 - Let Praha – Soul



20:05 odlet Praha-Soul. Nedlouho po startu dostáváme večeři. Podle rad z netu, nedávat si nic korejského, volíme raději evropskou variantu večeře. No, sice dostáváme zvláštní variantu masa, špenátu a těstovin, ale ujde toJ. Jelikož Michal se rozhodl nevečeřet, zkouší Adam ještě druhou večeři- korejské jídlo (prý se musí vyzkoušet vše)-viz foto. Dostáváme jakousi polévku(chaluhy zalité vodou-nechápeme, jak to někdo může jíst, už vůně není lákavá) a rýži s nějakou směsí (houbovou..ano, je to k nevíře, ale Adam jí houby:), k tomu přidáváme ještě nějakou pepřovou omáčku.. Letuška nám radí, že jí tam máme málo, tak Adam přidává a přidává... až to strašně pálí, tak alespoň není nic jiného cítitJ Kupodivu Adam sní téměř vše…bojí se letušky:-) Už víme, že rozhodně nic korejského zkoušet nebudeme..



Jelikož se rozdává jídlo z druhé strany než večer, zbývá na nás ráno pouze korejská snídaně, s Pájou ale vybojujeme ještě dvě nekorejské.. Po deseti hodinách (13:20 korejského času) se dostáváme zase zpět na pevnou zem.. Jdeme si zlepšit chuť po korejské snídani do SubWay:-)

16. 7. 2008

The Trip

A je to tu,přípravy na cestu vrcholí a nás za chvíli čeká bezmála 
24 hodin v letadle "tam dolu". Ozveme se od tamtud:)

12. 7. 2008

USA


Tak super, že jsem do takto vložit album:)

Mohlo by se vám líbit...

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...